Tvá víra mluví skrze skutky. Ač beze slov, právě jimi vyprávíš náš nádherný příběh. Tvůj život, slova, skutky i postoje jsou mocnou ozvěnou evangelia víc, než bys doufal.

Jsem tu pro Tebe, vždy a všemu navzdory. Ať se cítíš silný nebo slabý, ať šťastný nebo zkroušený, zdravý nebo nemocný. Ať už kráčíš jasnou výšinou nebo temnou dolinou, dnem či nocí, světlem nebo tmou. Uprostřed všeho jsem s Tebou, jsem silou Tvého života.

Spolehni se na mou věrnost. Nejen ve dnech dobrých, kdy prožíváš okamžiky zalité sluncem a radostí, pokojem i úspěchem. Spolehni se na mě s důvěrou i ve chvílích temných, kdy nevidíš žádné vyhlídky, naději ani řešení, kdy věci vidíš černě a snadno se propadáš do lítosti a skepse.

Zvu Tě do školy života. Lektorem není nikdo jiný než můj Duch. Duch pravdy.

Nauč se odpočívat v mé náruči. Náročné dny, které prožíváš Tě vyčerpávají, chybí Ti síla i odhodlání čelit novým výzvám. Čím více spěchu, starostí a povinností na tebe doléhá, tím snazší je převzít si vše pod svou kontrolu, co nejrychleji vše vyřešit a vrátit se na cestu za mnou, jenže… Takový způsob jednání Tě zranitelně vyčerpává, bere Ti vnitřní...

V hluku tohoto světa na Tebe tiše volám a zvu Tě do své přítomnosti. Nenechej se strhnout návalem emocí, paniky ani zoufalství, které se na Tebe doléhá. Nepotřebuješ mnoho, jen čas a klidné místo. Přestože tyto vklady nejsou nikterak velké, málokdo je ochoten je investovat.

Miluj mne celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou silou. Naplním Tě svým Duchem, ten o mně skrze Tebe vydá svědectví. Srozumitelné, jasně přesvědčivé, plné naděje.

Zapusť u mne své kořeny. Neboj se jít ve vztahu se mnou pořádně do hloubky. Tvé kořeny ve mně jsou tak důležité, přesto jim málokdo věnuje pozornost. Nebuď tím, kdo se slepě soustředí, jak vypadá před druhými nebo kolik nese ovoce.

Vím o Tvé cestě pouští - skrze těžké zkoušky, bolestné odpouštění, vyprahlost sil, bezmoc a zoufalství. Znám Tvé obavy, zavřené hluboko v srdci, které se derou jako pálivé slzy z očí. Poušť totiž není místem, které člověk s těšením vyhledává, ale plamennou výzvou, těžkou životní zkouškou, kterou prochází. Půjdeš-li se mnou, můžeš kráčet s důvěrou –...

Marnost, jako lepkavá pavučina oplétá svět padlý hříchem. Všechno stvoření s toužebným očekáváním vyhlíží zjevení Božích synů, avšak mnoho lidí zůstává lapeno v beznaději marnosti. Rezignují na dění okolo sebe a žijí smutný život. Vím, že i Ty zakoušíš trápení marnosti. Zůstaň trpělivý, marnost je poražena a její moc odzbrojena. Ve mně...

Jsem Tvůj chrám a Tvůj život je pravá bohoslužba.

Jsi jaký jsi, a takového Tě mám rád. Měj se na pozoru před kvasem farizeů, které nejvíc zajímá, jak vypadají v očích druhých, přitom jsou plní špatnosti. Jako bedýnka shnilého ovoce naaranžovaného tak, aby pro kolemjdoucí vypadalo lákavě. POKRYTci. Zapomněli, že odhaluji hlubiny a skryté věci. Dokážu prohlédnout skrz důstojné postavení, krásný...

Těší mne, když vidím, že jsi spokojený. Nenech se zmýlit, spokojenost není jen chvilkový pocit, odraz materiálního zajištění. Stačí když se okolo sebe rozhlédneš a spatříš sám, že bohatství a blahobyt člověku pokoj, radost, úsměv ani klidný spánek nezajistí.

V mé blízkosti se nemusíš cítit provinile. Přikryl jsem Tvé hříchy láskou.

Nestyď se žít – žít pro mě. Nestyď se za svou minulost ani současnost. Žij v radosti a lásce uprostřed mého milosrdenství, nenech se spoutat názory ani pohledy ostatních. Lidem se nepotřebuješ zalíbit.

Proplouvej se mnou naplno každou chvílí dnešního dne. U mě je pramen žití a čas je proudem říčky spojující minulost, současnost i budoucnost. Někdy se Ti může zdát, že plyne pomalu, sotva se plouží, jindy proudí rychleji, než by sis přál. Přesto je spravedlivou veličinou světa, nedá se obnovit, vrátit ani popohnat. Každý okamžik je rychlou...

Vím o Tvém údolí stínů s temnými propastmi beznaděje, do nichž se člověk snadno zřítí. Hledáš sílu, abys to přečkal a vyhlížíš konec, abys to vydržel. I když nic z toho nepřichází, naopak se valí další rány, neboj se.

Tvůj život je jako cesta lesem. Jsou dny, kdy kráčíš příjemně vyšlapanou mechovou cestičkou uprostřed pohádkového lesa, doprovázen prosvítajícími paprsky zlatavého slunce. Jindy se plahočíš nekonečně dlouhou, únavnou roklí plnou nebezpečí, překážek a problémů v době, kdy se smráká. Rozhodnutí jsou jako lesní křižovatky, někdy jasné a jindy pěkně...

Přijď do mé blízkosti, takový, jaký jsi. Byť jsi udělal mnoho chyb a trápíš se pro mnohé věci, které za Tebou zůstaly, nepřestal jsem Tě mít rád. Odpouštím, neopouštím. Přijď ke mně ve ztišení, chci Tě obdarovat. Zůstávej v mé milující náruči a vnímej, jak Tvou duši, tělo i mysl zaplavuje hřejivé teplo pokoje, má nová síla. Tvému srdci dávám...