Nauč se odpočívat v mé náruči. Náročné dny, které prožíváš Tě vyčerpávají, chybí Ti síla i odhodlání čelit novým výzvám. Čím více spěchu, starostí a povinností na tebe doléhá, tím snazší je převzít si vše pod svou kontrolu, co nejrychleji vše vyřešit a vrátit se na cestu za mnou, jenže… Takový způsob jednání Tě zranitelně vyčerpává, bere Ti vnitřní...

V hluku tohoto světa na Tebe tiše volám a zvu Tě do své přítomnosti. Nenechej se strhnout návalem emocí, paniky ani zoufalství, které se na Tebe doléhá. Nepotřebuješ mnoho, jen čas a klidné místo. Přestože tyto vklady nejsou nikterak velké, málokdo je ochoten je investovat.

Zapusť u mne své kořeny. Neboj se jít ve vztahu se mnou pořádně do hloubky. Tvé kořeny ve mně jsou tak důležité, přesto jim málokdo věnuje pozornost. Nebuď tím, kdo se slepě soustředí, jak vypadá před druhými nebo kolik nese ovoce.

Jsem Tvůj chrám a Tvůj život je pravá bohoslužba.

Jsi jaký jsi, a takového Tě mám rád. Měj se na pozoru před kvasem farizeů, které nejvíc zajímá, jak vypadají v očích druhých, přitom jsou plní špatnosti. Jako bedýnka shnilého ovoce naaranžovaného tak, aby pro kolemjdoucí vypadalo lákavě. POKRYTci. Zapomněli, že odhaluji hlubiny a skryté věci. Dokážu prohlédnout skrz důstojné postavení, krásný...

Těší mne, když vidím, že jsi spokojený. Nenech se zmýlit, spokojenost není jen chvilkový pocit, odraz materiálního zajištění. Stačí když se okolo sebe rozhlédneš a spatříš sám, že bohatství a blahobyt člověku pokoj, radost, úsměv ani klidný spánek nezajistí.

Nestyď se žít – žít pro mě. Nestyď se za svou minulost ani současnost. Žij v radosti a lásce uprostřed mého milosrdenství, nenech se spoutat názory ani pohledy ostatních. Lidem se nepotřebuješ zalíbit.

Proplouvej se mnou naplno každou chvílí dnešního dne. U mě je pramen žití a čas je proudem říčky spojující minulost, současnost i budoucnost. Někdy se Ti může zdát, že plyne pomalu, sotva se plouží, jindy proudí rychleji, než by sis přál. Přesto je spravedlivou veličinou světa, nedá se obnovit, vrátit ani popohnat. Každý okamžik je rychlou...

Tvůj život je jako cesta lesem. Jsou dny, kdy kráčíš příjemně vyšlapanou mechovou cestičkou uprostřed pohádkového lesa, doprovázen prosvítajícími paprsky zlatavého slunce. Jindy se plahočíš nekonečně dlouhou, únavnou roklí plnou nebezpečí, překážek a problémů v době, kdy se smráká. Rozhodnutí jsou jako lesní křižovatky, někdy jasné a jindy pěkně...

Nestyď se za to, že patříš mě. Vím, že být podřízen komukoli se vzpírá vnitřní touze Tvé přirozenosti, která volá po svobodě, nezávislosti a volnosti. Ve snaze tyto vlastnosti naplno získat a maximálně si je užít se z mnoha lidí stávají otroci vlastního hříchu a bezohlední sobci.