Přimkni se ke mně již z rána. Na začátku dne stojíš jako před otvírající se bránou do města. Je tolik věcí, které dnes potřebuješ vyřídit. Tolik lidí, které potřebuješ potkat. Tolik míst, které potřebuješ oběhat. Ideálně do večera…

Vím o Tobě i Tvém trápení, znám důvody bolesti ve Tvém srdci. Toužím Tě vést, provést a vyvést z nich ven.

Na světě v době, kdy nikdo nechce na nic čekat, je tvá trpělivá důvěra pro mne obrovský dar. Děkuji, že mi věříš a čekáš na mě i v palčivých situacích svého života.

Tvůj život jako dlouhá, napínavá hra - se mnou má vždy vítězný konec. Se mnou nejde prohrát! Ať už se okolnosti zašmodrchají jakkoliv, i když se vážně nedaří a máš pocit, že prohráváš na plné čáře – se mnou nejde prohrát. A radost z mého vítězství smíš prožívat každý den.

I Tebe, můj milovaný, posílám na cestu s dobrou zprávou. To nejdůležitější je připraveno, nyní Tě zvu, běž a řekni o tom všemu stvoření. Tam, kde jsi teď i tam, kde budeš zítra můžeš nést dobrou zvěst. Přizvi každého, nechci, aby nikdo zůstal sám.

Okus na vlastní kůži moc mého slova.

Jděte. Hle, posílám Vás jako ovce mezi vlky. Nečekej, až budeš mít připraveno všechno potřebné k tomu se vydat mi dokonale sloužit. Tolik mých dětí se zastavilo a se ostražitě rozhlíží okolo sebe. Nezačínat, dokud si nejsem jistý… Hlavně nebýt tak moc vidět a slyšet, někam se skrýt.

Nenechej se déle hnát zažitým rytmem světa, který Tě nutí přidávat až za hranice svých sil.

Není snadné napomínat ty, které tolik miluješ! Ale věř mi, horší je dívat se a nečinně přihlížet důsledkům jejich špatného jednání, které mohou být skličující nejen pro ně samotné, ale i pro spoustu lidí okolo.

Kdo jsi, že soudíš svého bratra? Nebuď farizeem! Stejně jako oni nevidíš, jak jsi všem hříšníkům, které s vervou odsuzuješ podobný. Neplýtvej drahocenným časem, abys druhé posuzoval. Chceš-li někoho soudit, věz, že sám nemáš výmluvu, ať jsi kdokoli. Tím, že soudíš druhého, odsuzuješ sám sebe – vždyť sám děláš to, co soudíš!