Nestyď se žít – žít pro mě. Nestyď se za svou minulost ani současnost. Žij v radosti a lásce uprostřed mého milosrdenství, nenech se spoutat názory ani pohledy ostatních. Lidem se nepotřebuješ zalíbit.

Proplouvej se mnou naplno každou chvílí dnešního dne. U mě je pramen žití a čas je proudem říčky spojující minulost, současnost i budoucnost. Někdy se Ti může zdát, že plyne pomalu, sotva se plouží, jindy proudí rychleji, než by sis přál. Přesto je spravedlivou veličinou světa, nedá se obnovit, vrátit ani popohnat. Každý okamžik je rychlou...

Vím o Tvém údolí stínů s temnými propastmi beznaděje, do nichž se člověk snadno zřítí. Hledáš sílu, abys to přečkal a vyhlížíš konec, abys to vydržel. I když nic z toho nepřichází, naopak se valí další rány, neboj se.

Tvůj život je jako cesta lesem. Jsou dny, kdy kráčíš příjemně vyšlapanou mechovou cestičkou uprostřed pohádkového lesa, doprovázen prosvítajícími paprsky zlatavého slunce. Jindy se plahočíš nekonečně dlouhou, únavnou roklí plnou nebezpečí, překážek a problémů v době, kdy se smráká. Rozhodnutí jsou jako lesní křižovatky, někdy jasné a jindy pěkně...

Přijď do mé blízkosti, takový, jaký jsi. Byť jsi udělal mnoho chyb a trápíš se pro mnohé věci, které za Tebou zůstaly, nepřestal jsem Tě mít rád. Odpouštím, neopouštím. Přijď ke mně ve ztišení, chci Tě obdarovat. Zůstávej v mé milující náruči a vnímej, jak Tvou duši, tělo i mysl zaplavuje hřejivé teplo pokoje, má nová síla. Tvému srdci dávám...

Nestyď se za to, že patříš mě. Vím, že být podřízen komukoli se vzpírá vnitřní touze Tvé přirozenosti, která volá po svobodě, nezávislosti a volnosti. Ve snaze tyto vlastnosti naplno získat a maximálně si je užít se z mnoha lidí stávají otroci vlastního hříchu a bezohlední sobci.

Nenech se odradit nepochopením ani bolestným odsouzením druhých. Nenech se zastavit, když Tě budou mít lidé za hlupáka nebo blázna. Poselství, které svým životem, svými slovy i skutky neseš je pravé, protože patří mně, pravému Bohu.

V bouři hluku ucítíš mou něžnou ruku.