Jsem tu pro Tebe, vždy a všemu navzdory. Ať se cítíš silný nebo slabý, ať šťastný nebo zkroušený, zdravý nebo nemocný. Ať už kráčíš jasnou výšinou nebo temnou dolinou, dnem či nocí, světlem nebo tmou. Uprostřed všeho jsem s Tebou, jsem silou Tvého života.

Přijmi živou vodu, kterou Ti nabízím. Jsem nevyčerpatelný životodárný pramen. Jestliže žízníš, přijď ke mně a pij, obmyji Tvůj hřích i nečistotu, která na Tobě ulpí. Toužím Tě naplnit, přináším uzdravení, osvěžující povzbuzení i dokonalé posvěcení. Nepostávej už déle vzdálený s výčitkami svědomí, že nejsi hoden mého požehnání, paralyzován pocitem,...

Nenech se mýlit, pokání není krokem vzad, nýbrž naopak! Přiznat si svou chybu není příjemné a přiznat ji druhým se může zdát ponižující. Přesto Tě chci povzbudit, neboj se si přiznat chybu a přijít tak ke mně blíž. Právě proto jsem přišel na svět, abych spasil hříšníky. Přišel jsem hledat a zachránit, co bylo ztracené.

Nenechej se překvapit! Cesta ke mně vzhůru vede tak často dolů, cesta k síle vede slabostí a cesta do hojnosti přes poušť. Ač Ti to tak nepřipadá, uprostřed všeho, teď a tady se můžeš radovat.

Cítíš se unavený a vyčerpaný, dochází Ti síly i nápady? Svět nabízí mnoho rychlých občerstvení a instantních povzbuzení. To jediné pravé, plné zářivé naděje, dokonalého pokoje, hluboké radosti, v přítomnosti nekonečné lásky, trvalé inspirace, nevyčerpatelného zdroje síly… to najdeš jen na jednom místě, přesto kdekoli světě. V mé přítomnosti.

Procházet těžkou životní zkouškou je jako když se snažíš projít skrz divokou bouřku. Okolo Tebe tma, burácející hlukot, strašidelné výjevy ozářené blesky. Tak špatně slyšíš i vidíš, těžká zkouška zmítá nejen Tebou, ale i vším, co máš.

Raduj se ve mně vždycky a Tvoje radost přestane být závislá na okolnostech. Jsi mou láskou, držím Tě za pravici, pravím Ti neboj se, já jsem Tvá pomoc. Strach i smutek Tě nutí se stáhnout, uzavřít se do sebe a sklopit oči, je to však past! Dovol mi rozepnout temný plášť obav a smutků. S vědomím, že nezůstaneš...

Mnoho mých dětí mne zná, vypravují si o mně, o mých zázracích, o tom, kým jsem byl, co jsem dělal, co jsem říkal, a přesto mne nepoznají, nevšimnou si, že s nimi kráčím cestou života a jsem tak blízko.