MÉ SLOVO STAČÍ
Okus na vlastní kůži moc mého slova.
Okus na vlastní kůži moc mého slova.
Postav se pevně na mě a nic s Tebou neotřese.
Realita dnešního světa je tvrdá a rychlá, v tomto tempu jde nejde žít a pracovat pořád. Obchodníci se štěstím se snaží uživit a zbohatnout nad tím, jak tě z reality jednoduše vyvést, aby sis mohl odpočinout. Nabízí Ti různé světy, avšak v žádném z nich nenajdeš to, po čem Tvá duše hladoví. Tvá mysl ani myšlenky nespočinou, síly se obnoví...
Tvá chvála se mne dotýká! Bujará, hlasitá, rytmická, melodická, dynamická i jemná a tichá, dlouhá i krátká, intenzivní, radostná i ta skropená slzami. Každá chvála přichází až do mé blízkosti, doléhá k mému sluchu a dotýká se mého srdce. Tvá chvála je má radost!
Jako se na vodní hladině zrcadlí tvář, tak se na Tvé tváři zrcadlí má přítomnost ve Tvém srdci.
Dovol mi narodit se ve Tvém srdci. Hle, stojím přede dveřmi a tluču, zaslechne-li kdo můj hlas a otevře mi, vejdu k němu. Dnes, stejně jako v Betlémě, je velká spousta těch, kteří otevírají s omluvou, že pro mě nemají dostatek místa, že mají spoustu jiné práce, že kdybych snad počkal nebo přišel jindy…
Žij se mnou a rozzáříš se. Budeš jako jasná hvězda, která projasňuje temný svět. Tvůj paprsek zářivého světla dokáže nasměrovat bloudící, rozjasnit zasmušilé tváře, prosvítit stíny hříchů a pochybností, rozsvítit u druhých na tváři úsměv, vykřesat jiskru naděje, přinášet úlevu a radost.
Jděte. Hle, posílám Vás jako ovce mezi vlky. Nečekej, až budeš mít připraveno všechno potřebné k tomu se vydat mi dokonale sloužit. Tolik mých dětí se zastavilo a se ostražitě rozhlíží okolo sebe. Nezačínat, dokud si nejsem jistý… Hlavně nebýt tak moc vidět a slyšet, někam se skrýt.