Není snadné napomínat ty, které tolik miluješ! Ale věř mi, horší je dívat se a nečinně přihlížet důsledkům jejich špatného jednání, které mohou být skličující nejen pro ně samotné, ale i pro spoustu lidí okolo.

Kdo jsi, že soudíš svého bratra? Nebuď farizeem! Stejně jako oni nevidíš, jak jsi všem hříšníkům, které s vervou odsuzuješ podobný. Neplýtvej drahocenným časem, abys druhé posuzoval. Chceš-li někoho soudit, věz, že sám nemáš výmluvu, ať jsi kdokoli. Tím, že soudíš druhého, odsuzuješ sám sebe – vždyť sám děláš to, co soudíš!

Jsem pramen živé vody a toužím Tě naplnit. Nezatvrzuj přede mnou své srdce plné obav, beznaděje a nejistot. Rodí lítost a okrádají Tě o pokoj, radost, trpělivost, důvěru, odvahu a sílu. Nezapomeň, že jsem tu pro Tebe! Nemusíš všechno vyřešit sám, nabízím Ti neochvějnou pomoc.

Raduj se – jsi volný! V mém jménu jsi osvobozen od všech svých vin a dluhů. Už nemusíš nic víc tajit, mlžit a tutlat. Už nemusíš čekat, až se na vše zapomene, vyčítat si chyby a trestat sám sebe.

Jak se mě držet uprostřed bouřek Tvého života? Jak vydržet kráčet po rozbouřené hladině a nezapochybovat? Jak mě udržet, když mě nikde okolo sebe nevidíš?

Jsi stvořen k mému obrazu. Kromě života jsi ode mne dostal i zrnko mé moudrosti. Nepleť si moudrost a vzdělanost! Pravá moudrost proudí ode mne, jako má milost, můj dar pro Tebe. Abys tento dar mohl rozbalit a naplno využít, musíš se vzdát té své "lidské". Obě vedle sebe nemůžou existovat, stejně jako nemůžeš zároveň být sobecky štědrý, pyšně...

Nenech se porazit tím, co vidíš a slyšíš. Zlý se Tě stále snaží lapit a obelhat. Připomíná Ti, jak ztracený, slabý, bezvýznamný, mizerný, vnitřně rozervaný jsi. Nermuť se v srdci a neměj strach! Neboj se ani se nelekej té ohromné přesily, i když si tak někdy skutečně připadáš, je to jen půlka pravdy.

V mé blízkosti se nemusíš cítit provinile. Přikryl jsem Tvé hříchy svou láskou.