Vydej se stezkou skromnosti, povede Tě bezpečnou oklikou. Ochrání Tvé kroky před zblouděním z cesty víry, Tebe i Tvé blízké před mnohým trápením. Vím, že žít ve skromnosti odporuje dnešnímu světu, pro který je cílem požitek. Jak snadné je být nenasytný a stále více dychtit po novějším, lepším, silnějším, větším. Stejně jednoduché je propadnout skrz...

"Proč?" Otázka všech malých dětí, které poznávají svět, touží pochopit, porozumět a přijít věcem okolo sebe na kloub. Mám velkou radost a porozumění pro všechny duchovně mladé, kteří jsou na začátku společného vztahu a společné cesty a chtějí stejně jako děti pochopit víc.

Hřích je jako hustá mlha. Často ani nepostřehneš, jak se plíživě vkrádá do Tvého života. Vždy je to Tvé rozhodnutí, kterým se otáčíš od světla do tmy, od pravdy ke lži. Kolem Tebe se začne smrákat, jemně ochlazovat, necítíš mou blízkost a vyčítáš mi, že jsem Tě opustil. Neproniknutelná mlha Tě brzy obklopuje na každém kroku. Způsobuje, že bloudíš,...

Tvé srdce, které jsi mi odevzdal bohatě plním požehnáním. Má hojnost je neomezená, a tak požehnání, které máš, přetéká i do životů lidí okolo Tebe, do všech Tvých vztahů, do Tvé rodiny, ke kolegům i ke všem kolemjdoucím, které ač neznáš obdaruješ úsměvem nebo vlídným slovem.

Tvůj život je jako cesta lesem. Jsou dny, kdy kráčíš příjemně vyšlapanou mechovou cestičkou uprostřed pohádkového lesa, doprovázen prosvítajícími paprsky zlatavého slunce. Jindy se plahočíš nekonečně dlouhou, únavnou roklí plnou nebezpečí, překážek a problémů v době, kdy se smráká. Rozhodnutí jsou jako lesní křižovatky, někdy jasné a jindy pěkně...

Jsi stvořen k mému obrazu. Kromě života jsi ode mne dostal i zrnko mé moudrosti. Nepleť si moudrost a vzdělanost! Pravá moudrost proudí ode mne, jako má milost, můj dar pro Tebe. Abys tento dar mohl rozbalit a naplno využít, musíš se vzdát té své "lidské". Obě vedle sebe nemůžou existovat, stejně jako nemůžeš zároveň být sobecky štědrý, pyšně...

Nestyď se za to, že patříš mě. Vím, že být podřízen komukoli se vzpírá vnitřní touze Tvé přirozenosti, která volá po svobodě, nezávislosti a volnosti. Ve snaze tyto vlastnosti naplno získat a maximálně si je užít ,se z mnoha lidí stávají otroci vlastního hříchu a bezohlední sobci.

Zapusť u mne své kořeny. Neboj se jít ve vztahu se mnou pořádně do hloubky. Tvé kořeny ve mně jsou tak důležité, přesto jim málokdo věnuje pozornost. Nebuď tím, kdo se slepě soustředí, jak vypadá před druhými nebo kolik nese ovoce.

Svět je zloděj naděje. Tím, jak se Ti doslova točí před očima, odvádí Tvou pozornost ode mě. Všechno, co vnímáš, plodí myšlenku. Myšlenka uvádí v činnost Tvé ruce i nohy, a tak jdeš a konáš, zejména podle toho, kdo nebo co na Tebe zrovna mává nebo volá víc. Skličuje mě, když mě skrze svou zaneprázdněnost a roztržitost ztrácíš ze zřetele....

Nemusíš přede mnou utíkat ani se schovávat. Ať už se vydáš kamkoli, pochop, že se snažíš o nesplnitelný úkol. Má ruka Tě tam doprovodí. Není chvíle, kdy bych Tě opustil a není místo, kam by ses přede mnou mohl skrýt. Snad se přikryješ tmou, ale i noc kolem Tebe se stane světlem. Žádná tma pro mě není temná, noc...