Vím o Tvém údolí stínů s temnými propastmi beznaděje, do nichž se člověk snadno zřítí. Hledáš sílu, abys to přečkal a vyhlížíš konec, abys to vydržel. I když nic z toho nepřichází, naopak se valí další rány, neboj se.

Přijď do mé blízkosti, takový, jaký jsi. Byť jsi udělal mnoho chyb a trápíš se pro mnohé věci, které za Tebou zůstaly, nepřestal jsem Tě mít rád. Odpouštím, neopouštím. Přijď ke mně ve ztišení, chci Tě obdarovat. Zůstávej v mé milující náruči a vnímej, jak Tvou duši, tělo i mysl zaplavuje hřejivé teplo pokoje, má nová síla. Tvému srdci dávám...

V bouři hluku ucítíš mou něžnou ruku.