V(D)ĚČNÝ ŽIVOT

Když jsi mi uvěřil, odevzdal jsi mi své srdce a svůj život, přijal jsem Tě a přenesl do svého království. Už nepatříš tomuto světu, ale mně a mému království!

Ano, už jsem to udělal, vysvobodil jsem Tě z nadvlády temnoty, vykoupil a vše dokonale odpustil. I když se na první pohled nic nezměnilo a stále žiješ na světě, smíš se radovat z toho, že patříš mě a já Tobě. Nic nás neodloučí.

Nenech se formovat tímto světem. Svět se vším, co je v něm pomíjí a žene se do záhuby. Čas vše pohltí, můžeš to vidět okolo sebe i na svém těle. Čas lidi neúprosně tlačí. Je čas marnost? Je život skutečně jen honba za větrem? Ne, ne se mnou. Daruji Ti čas, přináším odpuštění, vracím život, křísím naději. Proměňuji obnovou. Vše, co dělám trvá na věky. Kéž Tě má zaslíbení plní hlubokou radostí a nehasnoucí nadějí.

Proto se nevzdávej! Ačkoli navenek podléháš zkáze, uvnitř se obnovuješ den co den. I pod břemenem stáří, nemocí a všech obtíží, kterými procházíš, smíš být vnitřně nový, čerstvý, silný, rozhodný, udatný a vytrvalý. Ač na první pohled nic nemáš, se mnou máš vždy z čeho rozdávat. Láska, radost, naděje i pokoj mohou znovu a znovu povstávat z popela zmaru, smutku a těžkých chvil. Skrze mé jméno Ježíš. Nadvláda temnoty nad Tebou již nemá moc. Se mnou jsi milovaným dítětem v náruči samotného Boha.

Vděčně přebývej v mé přítomnosti, s důvěrou naslouchej mým slovům.

Zatímco se modlíš, já Tě obnovuji.

KAZATEL 1,14

KAZATEL 3,14

ŘÍMANŮM 12,2

KOLOSKÝM 1,13-14

K DALŠÍMU ČTENÍ: 2. KORINTSKÝM 4,16-18