ROZCESTÍ

Miluji své stvoření a z celého srdce toužím, aby lidé milovali mě. Láska z donucení však není pravá láska!

Přestože žárlivě toužím po Duchu, kterého jsem do Tebe vložil, dávám Ti svobodu rozhodnout se sám. Nejde si nevšimnout, jak v lidském srdci zůstala po obecenství s Bohem prázdná díra, s ní nenaplněná touha po bezpodmínečné lásce, kráse, dokonalosti, hluboké spokojenosti a radosti.

Každý člověk, i Ty, nutně přijde na své cestě životem do bodu rozcestí. Stojí na křižovatce a přemýšlí, kterou cestou se vydat. Cestu naplnění, lásky, krásy, spokojenosti a radosti nabízí i celá řada světských výdobytků dnešní doby. Jejich moc však nesahá dál než k hranicím lidského světa, jsou omezeny v čase i prostoru. Můžeš se ale vydat jinou cestou, mou. Potřeby Tvého srdce naplňuji dokonale, vždyť je dílem mých rukou. Tvá duše na mě čeká.

Sám si vyber, kterou z nich se vydáš, čeho se vzdáš a co získáš. Nejde jít po vícero cestách zároveň. Svět pomíjí a přátelství s ním, znamená odvrácení se ode mě. Respektuji Tvou svobodu. Netlačím na Tebe, trpělivě Tě zvu k následování. Nechci abys déle bloudil, prázdný a sám.

Nabízím Ti sám sebe. Chytni se mě, povedu Tě, naplním svým Duchem a doprovodím svým milosrdenstvím.

Tvůj Ježíš

LIST JAKUBŮV 4,4-5

1.LIST JANŮV 2,15-17

PLÁČ 3,24