PŮJDEŠ-LI POUŠTÍ

Vím o Tvé cestě pouští - skrze těžké zkoušky, bolestné odpouštění, vyprahlost sil, bezmoc a zoufalství. Znám Tvé obavy, zavřené hluboko v srdci, které se derou jako pálivé slzy z očí. Poušť totiž není místem, které člověk s těšením vyhledává, ale plamennou výzvou, těžkou životní zkouškou, kterou prochází. Půjdeš-li se mnou, můžeš kráčet s důvěrou – postarám se o Tebe.

U mne je přece pramen života. Chci Tě zachránit, obmýt, občerstvit, povzbudit a naplnit. V úzkostech často vidíš víc to zlé, ale zvu Tě, právě tam, kde jsi, požádej mého Ducha, aby Ti dal spatřit i to dobré. V mém světle uvidíš světlo - požehnání, které Ti s láskou uprostřed pouště nabízím. Stále Tě povedu, nasytím Tvou duši i v zemi vyprahlé a Tvým kostem dodám na síle. I ve vyprahlých krajinách smíš být jako zavlažovaná zahrada. I v náročných období se mnou neztratíš půvab, radost a naději. Budeš útočištěm druhým, jako pramen, jehož voda nevyschne.

Nepřišel jsem soudit, ale vracet život. Život v hojnosti Boží lásky a péče. 

ŽALM 36:10

IZAIÁŠ 58:11

JAN 7:37

K DALŠÍMU ČTENÍ: GENESIS 21:1-21