ÚHEL POHLEDU

Když Tě přepadnou chmury, úzkost, smutek. Když cítíš, jak někdo nebo něco brzdí Tvou radost a vnímáš, jak se hrbíš pod tíhou svých starostí a povinností. Přijď do mé blízkosti, nastav mi svou tvář a otevři své dlaně. Svěř mi své starosti a s důvěrou, že se o Tebe i o ně dokonale postarám.

Slyším Tvůj hlas i Tvé prosby. Pozvedám Tvůj pohled k nebi, daleko od Tebe samotného. Dovol mi nasměrovat Tvé myšlení tím nejlepším směrem. Já jsem ta pravá cesta. Tvé zastání, odpočinutí, odpuštění i posvěcení. V mé náruči uvidíš své problémy z jiné perspektivy. Nebuď překvapen, že ztratí svou velikost, prasknou jako bublina, uvidíš je jako maličké a pomíjivé. Zaplaví Tě radost, pokoj a vděčnost. V moci mého Ducha stojíš rozzářen, posilněn i napřímen. Jako Otec poslal mě, i já posílám Vás.

Zamiloval jsem si Tě a ze své milosti Ti daroval věčné potěšení a nádhernou naději. Čerpej z mých darů každý den. Nedovol okolnostem, aby strhly Tvou pozornost ode mne a svázaly Ti ruce, naopak. Svou pozornost věnuj mě, jen tak se dokážeš povznést nad skličující okolnosti všedních dnů.

Tvůj milující Ježíš

JAN 20,19-22

2. LIST TESALONICKÝM 2,16-17

K DALŠÍMU ČTENÍ: ŽALM 118