TVÉ TĚLO, MŮJ CHRÁM

Raduj se z mé přítomnosti. Jsem s Tebou!

Svou smrtí na kříži jsem zaplatil vysokou cenu, která Tě jako nesplatitelný dluh oddělovala od mé přítomnosti. Zbořil jsem nepřekonatelné hradby, které Ti stály v cestě do mé blízkosti. Přemostil jsem propast, kterou mezi mnou a Tebou vytvořil hřích. V okamžiku mé smrti se chrámová opona roztrhla v půli odshora až dolů. Cesta ke svatosti se otevřela, není už nic, co by Ti v ní mohlo stát.

Nezůstávám v nepřístupném svatostánku, ani nečekám až se rozhoupeš a dostaneš odvahu vejít do Boží blízkosti. Jako Tvůj přítel přicházím za Tebou. S láskou, něhou a trpělivostí klepu na dveře každého lidského srdce. Otevřeš-li mi ho dokořán, vstoupím a učiním si z něj svůj chrám. Ve svém Duchu uprostřed Tebe, já sám, Tvůj Bůh přebývám.

Tvé tělo je můj příbytek. Dovol mi si tuto skutečnost naplno uvědomit. Važ si svého těla, měj k němu úctu. Posvěcuji Tě a dávám Tvému tělu i životu tu nejvyšší královskou hodnotu. I když je Tvé tělo pomíjí, stárne, trpí nemocemi, já sám v něm přebývám. Oba víme, že smrtí život na zemi končí, stejně tak i jeho pomíjivost. Kdo je ve mně, je nové stvoření. Má oběť sahá až za hranice tohoto světa, ale už teď a tady smíš prožívat ten pocit pravého přijetí, vykoupení a osvobození.

Se mnou jsi nedotknutelný, žádná lidská moc ani zákeřná nemoc nad Tebou a Tvým tělem nemá definitivní slovo! Duch dává život, věčný život. Vnímej mou přítomnost uvnitř sebe. Zůstávám v Tobě, zůstávej i Ty ve mně. Naplním Tvůj život a každý den bude Tvá radost plná!

Tvůj Ježíš

ŽALM 84,2-3

MATOUŠ 27,50-51

JAN 6,63

JAN 14,23

K DALŠÍMU ČTENÍ: 2. LIST KORINTSKÝM 5