LITOVAT či se SLITOVAT?

Jsi povolán do světla mé lásky, jsi světlo světa. Nezapomeň můj milovaný, že láska je skutek. Rozhlédni se okolo sebe… Kolik bolesti, nemocných, unavených a ztrápených lidí vidíš. Nebuď k nim netečný.

Tvá lítost však nestačí. Lítost není nic, čím bys druhým pomohl nebo jim ulevil. Je to jen laciný projev zájmu. Místo abys druhé jen marně litoval, zvu Tě, aby ses nad nimi slitoval. Ber na sebe břemena druhých a pomoz jim je nést, nabídni svůj čas, své ruce, svou pomoc překonat jejich obtíže nebo aby si mohli odpočinout. Potěš, povzbuď, obejmi, pohlaď. Zkrátka se zastav.

Obětavá láska bolí. Najednou neseš těžký kříž, který není Tvůj, ale nebuď smutný, naopak. Raduj se, vždyť právě teď mě následuješ, kráčíš v mých stopách. Nesl jsem Tvůj kříž, zemřel jsem za hřích místo Tebe. Kříž je Tvůj osud i naděje. Nejsi na to sám. Pozvi mého Ducha do akce. Dovol mi otevřít Tvé srdce, oči i náruč dokořán. Rozněžním a zcitlivím Tvé srdce, naplním ho svou bezpodmínečnou láskou, zbystřím Tvůj pohled a hojností naplním Tvé ruce vším, co budeš potřebovat.

Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít lásku jedni k druhým.

Kéž i dnes Tvé světlo svítí před lidmi a prolamuje temnotu, ve které žijí lidé okolo Tebe.

JOEL 2,18

MATOUŠ 5,14-16

JAN 13,34-35

GALATSKÝM 6,2