JE ČAS SE STĚHOVAT

Bouřky odhalují základy, na kterých stavíš svůj život.

Náročné zkoušky, nemoci a bolestivé útrapy lidského bytí jsou jako temná bouřka, ve které marně vyhlížíš konec. Těžko vnímat cokoliv jiného, než strach nahánějící hřmot a hrozivou spoušť, kterou bouřka působí. Ničivou silou obnažuje základy Tvého života, všechno, čemu věříš a na čem stojíš.

Kroupy smetou úkryt Tvých lží a Tvou skrýš voda zatopí. Pokud cítíš, že se Tvůj život otřásá v základech a ztrácí pevnost, nebezpečně prosakuje zmar, vyhasíná světlo a hladina beznaděje prudce stoupá – je to varovná signál, že není něco v pořádku. Je čas se stěhovat.

Kdykoliv máš možnost opustit chatrný dům. Vydej se, navzdory trvající bouřce, hledat pevnou skálu své záchrany. Nemusíš chodit daleko, jsem blízko Tvého života. Bezpečné útočiště. Nedobytný hrad. Nepohnutelný základ. Úhelný kámen. Roh vítězství. Skála, ve které najdeš svůj úkryt.

Uteč se ke mně a zabydli se uvnitř mého srdce, zabydli se v Boží pravdě a v lásce. V milosrdenství. Kdokoliv se na mě spolehne, neukvapí se. Byť by kolem Tebe zuřila nejničivější bouře světa, v mé blízkosti smíš zůstat klidný a pokojný. Se mnou nemusíš vyhlížet konec utrpení, ani největší bouřka Ti nedokáže vzít to, co Ti dávám já. Naopak, se mnou se smíš navzdory temným zkouškám stát nadějí a požehnáním všem těm, kteří se v zoufalých situacích úzkostně rozhlížejí a hledají svou záchranu.

Měj z toho jen radost, kdykoliv upadáš do různých zkoušek bouřek. Buď vděčný za chvíle, kvůli kterým se stěhuješ do mého náručí. Není hanba opustit potápějící se dům a utíkat se ke mně. Co ale mnozí ze zachráněných dělají, že se po bouřce odvážně vracejí zpět, do života s podemletými základy… Toužím, aby se má náruč stala Tvým trvalým bydlištěm, ne jen evakuační nouzovkou.

ŽALM 18,2-3

IZAIÁŠ 28,16-18

ABDIÁŠ 12

JAKUB 1,2

K DALŠÍMU ČTENÍ: MATOUŠ 7,21-27